Jak dochází k přechodu Venuše přes Slunce

[ přechod Venuše 8. 6. 2004 ] horní a dolní konjunkce zdánlivý pohyb Venuše přechod Venuše přechod Venuše přes Slunce průběh úkazu 8. června 2004 pozorování dalekohledem pozorování očima historická pozorování

Dolní a horní konjunkce Venuše se Sluncem Při pohledu ze Země se Venuše na obloze může od Slunce dostat maximálně do úhlové vzdálenosti 47°. Podle toho, na které je straně, hovoříme o východní elongaci (Venuše je pozorovatelná jako večernice) nebo západní elongaci (Venuše je jitřenkou). Mezi tím se vyskytují konjunkce (v původním astrologickém výzmanu spojení) – období, kdy Venuše prochází okolo Slunce. Ve skutečnosti se při konjunkci se Sluncem Venuše nachází na spojnici Země–Slunce, buď mezi Zemí a Sluncem, nebo za Sluncem; hovoříme pak o dolní resp. horní konjunkci. POZOR! Dolní a horní konjunkce se nerozlišuje podle toho, zda na obloze vidíme Venuši procházet nad Sluncem nebo pod ním. Jde o prostorové uspořádání těles zobrazené na schematu. Tedy při horní konjunkci může být Venuše nad Sluncem i pod Sluncem (samozřejmě nikoli zároveň); totéž platí pro dolní konjunkci. Ve vzácných případech může při dolní konjunkci Venuše přímo přejít přes sluneční kotouč. Dolní a horní konjunkci můžeme rozlišit například pohledem do dalekohledu – při dolní konjunkci je Venuše blízko k Zemi a téměř v novu (je větší a jeví se jako tenký srpek), při horní konjunkci je pak v úplňku (jeví se jako malý kotouček). Budeme-li na obloze sledovat pohyb Venuše vůči Slunci, zaznamenáme, že při horní konjunkci se Venuše vůči Slunci pohybuje od západu na východ a pomaleji, při dolní konjunkci rychleji a od východu k západu. Rychlost onoho pohybu je samozřejmě zdánlivá. [ nahoru ]

Zdánlivý pohyb Venuše vůči Slunci

Budeme-li zaznamenávat polohu Venuše vůči Slunci vždy ve stejnou denní dobu, zaznamenáme pohyb znázorněný na následujících dvou animacích:

velká animace (500 kB)

Vlevo je pohyb vůči Slunci, do kterého se promítá sklon rotační osy Země vůči rovině jejího oběhu okolo Slunce a také sklon dráhy Venuše vůči dráze Země. Vpravo je pak tentýž pohyb vůči obzoru, ve kterém se projeví ještě změna výšky Slunce nad obzorem během roku způsobená již zmíněným sklonem rotační osy Země. Obě animace zachycují polohy Venuše a Slunce od 29. 3. 2004 do 2. 6. 2007 v desetidenních intervalech vždy ve 12:00 SEČ (pozorovatel stojí na hvězdárně v Hradci Králové). Detailněji můžete pohyb sledovat na velké animaci (500 kB), kde Slunce a Venuše navíc zanechávají stopy. Animace byly vytvořeny pomocí programu Earth Centered Universe a pohyb je poněkud deformován projekcí nebeské sféry na plochu monitoru počítače.

[ nahoru ]

Přechod Venuše přes Slunce

Planety neobíhají okolo Slunce v jedné rovině. Jejich dráhy mají různý sklon (od 1,3° v případě Jupitera po 7° u Merkura). Za základní rovinu sobecky považujeme rovinu dráhy Země okolo Slunce. Sklon dráhy Venuše vůči dráze Země činí 3,4°. Díky tomuto sklonu Venuše na obloze většinou mine sluneční kotouč a výsledkem takové konjunkce je jen to, že Venuše je po určitou dobu nepozorovatelná. Když se však při dolní konjunkci Venuše zároveň ocitne blízko uzlu své dráhy (místo, kde se roviny drah Země a Venuše protínají), pozorujeme na Zemi přechod Venuše přes Slunce. Taková situace je ovšem mimořádně vzácná. Jak je patrné z následující tabulky (jistě v ní odhalíte zajímavé pravidelnosti) a obrázku, čeká nás dvojice přechodů Venuše přes Slunce v roce 2004 a 2012 (ten druhý nebude pozorovatelný z České republiky). Poté se Venuše od uzlu vzdálí a další přechod si užijí naši praprapravnuci v letech 2117 a 2125.

Dolní konjunkce Venuše se Sluncem 1996 - 2020 10. 6. 1996 16. 1. 1998 20. 8. 1999 30. 3. 2001 31. 10. 2002 8. 6. 2004 14. 1. 2006 18. 8. 2007 27. 3. 2009 29. 10. 2010 6. 6. 2012 11. 1. 2014 15. 8. 2015 25. 3. 2017 26. 10. 2018 3. 6. 2020

[ nahoru ]