|
Historická pozorování přechodu Venuše |
| [ hlavní stránka HPHK ] [ pozorování Slunce na HPHK ] | [ přechod Venuše ON-LINE ] |
|
 |
Přechod Venuše přes Slunce 6. 12. 1882 Minulá série přechodů přes Slunce nastala na sklonku 19. století. V roce 1874 se ještě používal mokrý fotografický proces, takže se žádné fotografie nezachovaly. Z několia expedic za přechodem Venuše přes Slunce organizovaných Americkou námořní observatoří (US Naval Observatory) v roce 1882, kdy se již používala suchá koloidní emulze, se však dochovalo 11 fotografických desek:
Snímky byly staženy ze stránek USNO Library, kde najdete i další zajímavé historické astronomické publikace (většinou hvězdné atlasy, mapy Měsíce, ...).
|
Historický význam pozorování přechodu Venuše
V minulosti byl přechod Venuše přes Slunce veledůležitým úkazem. Již od 17. století učenci, díky Keplerovi, znali poměry vzdáleností planet ve sluneční soustavě. Ze třetího Keplerova zákona (Kepler jej zveřejnil ve svém stěžejním díle Harmonices mundi v roce 1630), který dává do poměru oběžné doby (T) a vzdálenosti (a) planet od Slunce:
T je oběžná doba planety, a je její střední vzdálenost od Slunce v jednotkách "střední vzdálenost Země–Slunce". Vypočítat poměry vzdáleností planet je pak jednoduché, chce to jen trochu trpělivosti s měřením oběžných dob (Saturnu trvá oběh okolo Slunce 30 roků). Dostaneme tabulku, která nám prozradí například to, že jestliže Jupiter obíhá okolo Slunce téměř 12 roků, pak musí být od Slunce 5x dále než Země. O vzdálenosti Jupitera nebo Země v kilometrech (loktech, verstách, mílích, palcích, ...) však stále nevíme nic.
| planeta | T [roky] | a [AU] |
| Merkur | 0,24 | 0,39 |
| Venuše | 0,62 | 0,73 |
| Země | 1,00 | 1,00 |
| Mars | 1,88 | 1,52 |
| Jupiter | 11,86 | 5,20 |
| Saturn | 29,46 | 9,54 |
Přechod Venuše přes Slunce může pomoci problém vyřešit. Z různých míst na Zemi se totiž Venuše na Slunce promítá poněkud jinam a v trochu jinou dobu (i když si hodiny seřídíme na stejný čas). V podstatě triangulací pak můžeme určit vzdálenost Země od Slunce například v kilometrech. Dodnes se střední vzdálenost Země-Slunce, která byla použita k sestavení výšeležící tabulky, používá k měření vzdáleností ve sluneční soustavě. Říkáme jí astronomická jednotka a označujeme ji AU (z anglického Astronomical Unit).
Dnes existují přesnější metody měření astronomické jednotky, ale v roce 1882 bylo nejpřesnější metodou právě pozorování přechodu Venuše přes Slunce.
| [ nahoru ] |
