FamDifr

Modelovaní optických difrakčních jevů pro Famulus 3.5, © Přemysl Šedivý a Miroslav Brož 1996

Zpět na předchozí stránku | FamAstro | Famulus ]

Obsah

Stažení Programového kompletu FamDifr

Stáhněte soubor
famdifr.zip a rozbalte jej do adresáře C:\FAMULUS\FAMDIFR\. Anglická verze programového kopletu je archivována v souboru famdifre.zip. Programy jsou šířeny pod licencí GNU GPL.

Stažení elektronické verze Příručky

Příručka (v českém a anglickém jazyce) je ke stažení ve formátech PostScript a PDF:
famdifr.ps.zip, famdifr.pdf.zip, famdifre.ps.zip, famdifre.pdf.zip.

Pro MS-DOS je určen soubor famdifr1.zip. Obsahuje DVI soubory, knihovnu fontů, DVI ovladače a dávkové soubory pro prohlížení a tisk publikace Příručka k programovému kompletu FamDifr, anglicke verze Guide Book for the Program Ensemble FamDifr, příručky k programu Difrakční jevy a anglické verze Diffraction phenomena. Rozbalte archiv příkazem unzip famdifr1. Pokud chcete tisknout difraktografické album, musíte nahrát také soubor famalbum.zip rozbalit ho a přesunout do stejného adresáře.

Ukázka

Ukázka z programu difr_b.fm.

Ukázka z programu difr_m.fm.

Charakteristika kompletu FamDifr

Programový komplet FamDifr slouží k modelování výsledků fyzikálních pokusů z vlnové optiky, při kterých demonstrujeme difrakci (ohyb) světla na různých překážkách. Počítačové modely mohou velmi dobře doplnit reálné difrakční pokusy prováděné v hodinách experimentální fyziky a v laboratorních cvičeních. Srovnáním modelů s výsledky pokusů ověříme přesvědčivě platnost fyzikálních zákonů, které difrakční jevy popisují. Komplet FamDifr může být ovšem použit i pro samostatné studium nebo opakování a procvičování učiva a pro přípravu různých studijních materiálů (obrázky jevů, grafy, tabulky).

Modelované situace jsou jednoduché a modelům snadno porozumí i studenti středních škol. Výpočty modelů, které jsou podrobně popsány v třetí kapitole této příručky, však rámec střední školy poněkud překračují a předpokládají některé vysokoškolské znalosti z fyziky a matematiky (teorie elektromagnetického pole, komplexní symbolika pro popis kmitavých dějů, plošný integrál a jeho vyčíslení numerickými metodami). Třetí kapitola je tedy určena především učitelům fyziky a studentům s určitou matematickou průpravou.

Modelované difrakční jevy dělíme na Fresnelovy a Fraunhoferovy. Uživatel si může vybrat z následující nabídky:

Druh jevu Překážka

Fresnelova difrakce polorovina
(bodový nebo štěrbinový monochromatický zdroj) štěrbina
drát
dvojštěrbina

Fresnelova difrakce kruhový otvor
(bodový monochromatický zdroj) kruhový terčík

Fraunhoferova difrakce štěrbina
(štěrbinový monochromatický zdroj) řada štěrbin

Fraunhoferova difrakce obdélníkový otvor
(bodový monochromatický zdroj) řada obdélníkových otvorů
kruhový otvor
řada kruhových otvorů
kruhové otvory na kružnici
zvolené kruhové otvory

Fraunhoferova difrakce štěrbina
(štěrbinový složený zdroj) řada štěrbin

Před každým výpočtem se zadávají rozměry experimentální aparatury v mezích obvyklých při demonstračních pokusech. Vzdálenost stínítka od zdroje světla bývá několik metrů, rozměry difrakční překážky měříme v milimetrech. Zobrazovaná část stínítka je velká 30 krát 20 mm, je tedy o něco menší než políčko kinofilmu. Vlnovou délku světla volíme v intervalu od 200 nm do 1000 nm. Některé jevy se dají modelovat i ve světle složeném ze tří monochromatických světel. Barva modelu na obrazovce počítače přibližně odpovídá barvě světla o zvolené vlnové délce (v případě infračerveného a ultrafialového světla je model černobílý).

Fresnelova difrakce se demonstruje v uspořádání podle obr. 1-1. Mezi bodový zdroj světla a stínítko vložíme pouze difrakční překážku, jejíž šířka je malá v porovnání se vzdálenostmi překážky od zdroje a od stínítka. Pokud je překážkou polorovina, drát, štěrbina nebo několik rovnoběžných štěrbin, můžeme použít i štěrbinový zdroj světla rovnoběžný s překážkou.

Model Fresnelova difrakčního jevu zobrazuje graf relativní intenzity ozáření uprotřed stínítka a vzhled stínítka v oblasti geometrického stínu a jeho blízkého okolí. Hranice geometrického stínu je vyznačena na okraji modelu. Intenzita ozáření I v různých místech modelu je znázorněna tečkováním. Hustota teček závisí na relativní intenzitě ozáření I/I0, kde I0 je intenzita ozáření stínítka před vložením překážky. Nejjasnější místa jsou "přeexponována".

Fraunhoferova difrakce se demonstruje v uspořádání podle obr. 1-2, kde na difrakční překážku dopadají rovinné vlnoplochy, nebo podle obr. 1-3, kde se difrakční překážka umisťuje do sbíhavého světelného svazku.

Pokud je ohnisková dálka f v prvním uspořádání stejná jako vzdálenost difrakční překážky od stínítka d v druhém uspořádání, je výsledný interferenční jev na stínítku v obou případech stejný. V programech kompletu FamDifr předpokládáme uspořádání podle obr. 1-2.

V modelech Fraunhoferovy difrakce je rozložení světelného záření dopadajícího na stínítko znázorněno (podle volby uživatele) tečkováním nebo tónováním. První způsob je vhodný u jednoduchých modelů, druhý použijeme u modelů složitějších s velkým počtem detailů.

Při Fraunhoferově difrakci naměříme největší intenzitu ozáření uprostřed stínítka. Chceme-li v modelu zachytit i mnohem slabší vedlejší maxima interferenčního jevu, musíme relativní intenzitu ozáření I/IM zobrazit až do hodnoty 10-5.

Pokud znázorňujeme relativní intenzitu tečkováním, volíme hustotu teček úměrnou druhé odmocnině z relativní intenzity a celý model poněkud "přeexponujeme". Při tónování se vychází z logaritmické stupnice relativních intenzit ozáření.

Fraunhoferovu difrakci na štěrbině a na řadě rovnoběžných štěrbin můžeme modelovat i ve světle složeném ze tří monochromatických světel o vlnových délkách 430 nm, 540 nm a 650 nm. Relativní intenzita ozáření je u těchto modelů znázorněna pouze tečkováním, přičemž hustota teček je přímo úměrná relativní intenzitě ozáření a celý model je poněkud "přeexponovaný".

Programový komplet FamDifr vznikl přepracováním samostatného programu DIFRAKČNĺ JEVY (autoři Přemysl Šedivý a Vladimír Arnošt, dodává B&BjL Hradec Králové, Markovická 669). Nabídka modelovaných situací je stejná a také vzhled modelů je velmi podobný. Program Difrakční jevy lze použít samostatně a jeho předností je velká rychlost výpočtu ve srovnání s kompletem FamDifr a bohatší barevná paleta. Struktura programu je však pevně dána a použité algoritmy jsou před uživatelem skryty.

Naproti tomu FamDifr je komplet jednoduchých programů, které mohou být samostatně použity v systému Famulus. Jejich struktura je přístupná v editoru a může být uživatelem studována a případně i upravena podle jeho potřeb. Část kompletu je věnována popisu matematických funkcí použitých při výpočtech. FamDifr využívá všech možností, které Famulus poskytuje pro prohlížení modelů a grafů (transfokace, čtení hodnot z grafu pomocí záměrného kříže apod.) a pro jejich reprodukci pomocí tiskárny.

Program DIFRAKČNĺ JEVY a komplet FamDifr se vhodně doplňují.

Instalace, spouštění a ovládání programového kompletu FamDifr

Instalace programového kompletu je velice jednoduchá. Z distribuční diskety spusťte instalaci příkazem A:\INSTALL nebo B:\INSTALL. V instalačním programu zvolte disk a adresář, kde máte uložen Famulus, kde jsou uloženy knihovny a kam chcete programový komplet instalovat.

Programový komplet FamDifr můžete spustit jedním z následujících způsobů:

Po spuštění programu zadáte vlnovou délku světla, rozměry aparatury a další volby. Nápověda se zobrazuje na spodním řádku.

Graf číslo 1 ukazuje vzhled stínítka. Některé programy zobrazují i graf číslo 2, který znázorňuje rozložení relativní intenzity ozáření v ose $x$. U Fresnelových difrakčních jevů je pod osou $x$ vyznačena žlutou barvou hranice geometrického stínu. Chcete-li zobrazit pouze graf číslo 1 nebo 2, přerušte výpočet stiskem $\langle$Esc$\rangle$ a z hlavního menu Famula zvolte jiné rozložení grafů na obrazovce.

U modelů Fresnelovy difrakce na kruhovém otvoru a terčíku trvá výpočet poměrně dlouho, proto je umožněno výsledky výpočtu pro dané zadání uložit a při dalším spuštění je načíst.

Pro ty, kdo se chtějí podrobněji seznámit s programy

Výpočet můžete kdykoliv přerušit stiskem klávesy Esc, stiskem klávesy E skočit do editoru a podívat se do programu. Ten je psán přehledně a s mnoha komentáři. Stlačené bloky můžete expandovat stiskem Ctrl-E.

Program modelující difrakční jev se skládá z několika částí, které obsahují:

K dispozici je seznam souborů programového kompletu FamDifr seznam souborů programového kompletu FamDifr se stručnou charakteristikou a výčet procedur a funkcí z knihoven.

Seznam souborů programového kompletu FamDifr

DIFR.FML - základní knihovna pro komplet FamDifr (výpočet Cornuovy spirály, Besselovy funkce, nastavení barev, grafů)
GRAF3D.FML - knihovna pro vykreslení dvojrozměrného pole do 3D grafu (škálování, stínování)

DIFR_A.FM - Fresnelova difrakce na polorovině
DIFR_B.FM- Fresnelova difrakce na štěrbině
DIFR_C.FM - Fresnelova difrakce na drátu
DIFR_D.FM - Fresnelova difrakce na dvojštěrbině
DIFR_E.FM - Fresnelova difrakce na kruhovém otvoru
DIFR_F.FM - Fresnelova difrakce na kruhovém terčíku
DIFR_G.FM - Fraunhoferova difrakce na štěrbině
DIFR_H.FM - Fraunhoferova difrakce na řadě štěrbin
DIFR_I.FM- Fraunhoferova difrakce na obdélníkovém otvoru
DIFR_J.FM - Fraunhoferova difrakce na řadě obdélníkových otvorů
DIFR_K.FM- Fraunhoferova difrakce na kruhovém otvoru
DIFR_L.FM- Fraunhoferova difrakce na řadě kruhových otvorů
DIFR_M.FM- Fraunhoferova difrakce na kruhových otvorech na kružnici
DIFR_N.FM- Fraunhoferova difrakce na zvolených kruhových otvorech
DIFR_O.FM - Fraunhoferova difrakce na štěrbině s trojbarevným zdrojem
DIFR_P.FM - Fraunhoferova difrakce na řadě štěrbin s trojbarevným zdrojem

DIFR_3DE.FM - Fresnelova difrakce na kruhovém otvoru - 3D graf
DIFR_3DF.FM- Fresnelova difrakce na kruhovém terčíku - 3D graf
DIFR_3DK.FM - Fraunhoferova difrakce na kruhovém otvoru - 3D graf
DIFR_3DL.FM - Fraunhoferova difrakce na řadě kruhových otvorů - 3D graf

DIFR_VBC.FM- Fresnelova difrakce na štěrbinách a drátech různé velikosti
CORN.FM- vykreslení Cornuovy spirály - klotoidy
BESSEL.FM - výpočet Besselovy funkce
FUNKCE_S.FM - zobrazení štěrbinové funkce
FUNKCE_M.FM - zobrazení mřížkové funkce

INFO.FM- informace o difrakčních jevech (odpovídá 1. kapitole příručky)
MENU.FM- volání ostatních programů z přehledných nabídek

DIFR_E1.DAT - Fresnelova difrakce na kruhovém otvoru - vypočtené relativní intenzity
DIFR_E2.DAT - Fresnelova difrakce na kruhovém otvoru - vypočtené relativní intenzity
DIFR_F1.DAT - Fresnelova difrakce na kruhovém terčíku - vypočtené relativní intenzity

CTI.MNE - poznámky ke spouštění
SOUBORY.FMN - seznam souborů programového kompletu FamDifr

Výčet procedur a funkcí z knihoven

Knihovna DIFR obsahuje základní konstanty, funkce a procedury, které jsou využívány v programech. Slouží také k inicializaci grafiky. Popis procedur a funkcí je k dispozici v knihovně.
PROCEDURE Corn(REAL L,R0,R);
REAL FUNCTION CornX(INT n);
REAL FUNCTION CornY(INT n);
PROCEDURE Bessel(REAL L,f,a);
PROCEDURE NastavBarvy(REAL L,VAR INT Barva1,Barva2);
Knihovna GRAF3D obsahuje procedury pro zobrazení dvojrozměrného pole do třírozměrného grafu. Pro popis grafu a škálování os je využita knihovna SCALEAX, která je standartně dodávána s Famulem. Bližší popis procedur je k dispozici v samotné knihovně.
PROCEDURE SetGraph3D( INT GrNo );
PROCEDURE SetColor3D( INT Color1,Color2 );
PROCEDURE SetBox3D( x,y,z );
PROCEDURE SetView3D( azimut,vyska );
PROCEDURE SetLight3D( azimut_svetla,vyska_svetla );
PROCEDURE SetShadow3D( INT MinRastr,MaxRastr );
PROCEDURE SetScale3D( BOOLEAN skalovat );
PROCEDURE SetAxis3D( INT Color,Font, CHAR nadpisx[],nadpisy[],nadpisz[] );
PROCEDURE Array3D( z[i=mini TO maxi,j=minj TO maxj],minx,maxx,miny,maxy );


Miroslav Brož, miroslav.broz@email.cz, 29. 7. 2003