Roraima

El Nino, který v únoru 1998 přinášel katastrofální záplavy do Peru, prohloubil období sucha ve východní části Jižní Ameriky. Na území Venezuely a části Brazílie několik měsíců nepršelo. Suchem a jeho následky byl nejvíce postižen brazilský stát Roraima.

V březnu 1998 jsme mohli v televizi několikrát vidět záběry obrovských ploch spáleného deštného pralesa a zničených farem na severu Brazílie. Místo? Stát Roraima.

Tento brazilský stát je pojmenován podle stolové hory Roraima, nejvyšší z několika desítek podobných hor na rozhraní Brazílie, Venezuely a Guayany.

Kukenán tepuí a Roraima od indiánské vesnice Paraitepuí.

Stolové hory - indiánským názvem tepuí - vyrůstají z náhorní plošiny Gran Sabana o nadmořské výšce 500 - 1000 m. Svahy stoupají stále strměji, až ke svislým stěnám o výšce několika set metrů, které jsou ozdobeny nejvyššími vodopáda světa (Salto Angel /čti anchel/ padá z výšky 979 m, z toho 807 m ničím nepřerušeným volným pádem). Vrcholové plošiny se nacházejí ve výškách 1500 - 2700 m n. m. (Údaje o nadmořských výškách se často v různých mapách liší. Např. u Roraimy jsme se setkali s těmito uvedenými výškami: 2771, 2780 a 2810 m n. m.)

Bílá stužka Salto Kukenán: půl kilometru volného pádu.

Vrcholová "plošina" na Roraimě.

Příčné rozměry jsou též ohromující. Vrcholová plošina Roraimy má rozměry 3 x 10 km, Auyán tepui má napříč téměř 50 km a plochu asi 700 čtverečních kilometrů.

Nejpozoruhodnější je však jejich složení a stáří. Jsou tvořeny růžovým pískovcem o stáří až 2 miliardy let. Tento pískovec není nijak přeměněn a zachoval si původní zvrstvení i téměř vodorovné uložení. (Pro srovnání uveďme, že nejstarší naše nepřeměněné horniny nedosahují ani polovičního stáří.)

Pískovec obsahuje i několik vrstev rohovce ("jaspers"), který vznikl z vrstev sopečného popela. Tyto rohovce mají krvavě červenou nebo zelenou barvu a místy připomínají skutečné jaspisy, s nimiž však mají společné jen složení a barvu.

Quebrada de Jaspe / čti: kebrada de chaspe, jaspisový potok / má dno tvořené červeným rohovcem

Roraimský pískovec vznikl v době, kdy se rodila tzv. jižní pevnina - Gondwana, prakontinent Jižní Ameriky a Afriky. Teprve mnohem později se oba kontinenty oddělily a mezi nimi vznikl Atlantský oceán. Ještě později ( geologicky téměř dnes) byla vyzdvižena Guayanská vysočina, pískovcová deska byla při tom rozlámána a voda začala odnášet rozdrcený pískovec. Erozi odolávaly jen relativně nepoškozené části, které byly vymodelovány do tvarů stolových hor.

Takto se pískovcové plošiny rozpadají na jednotlivá tepuí (Nat. Geogr. Mag., Vol. 175, No. 5., p. 540-541).

Neméně pozoruhodný je reliéf pískovcových plošin vrcholových částí tepuí. Ačkoliv svahy hor jsou pokryty horským deštným, a výše mlžným lesem, náhorní plošina je, s výjimkou některých sníženin, ve kterých se vyvíjejí rašeliniště, téměř bez vegetace. Proč to tak je?

Stromovité bonécie jsou jedinými většími dřevinami na Roraimě.

Především proto, že pískovec při svém zvětrávání neuvolňuje téměř žádné živiny, jen písek. A navíc je zde několik tisíc mm ročních srážek, takže tento písek je ve velmi krátké době spláchnut. Stejný osud postihuje i odumřelé části rostlin, takže se nestačí vytvořit vrstva půdy. Extrémní nedostatek dusíku je příčinou, že se zde ve zvýšeném množství vyskytují hmyzožravé rostliny, jako je například rosnatka roraimská. Jiné rostliny se shlukují do tzv. konzorcií a doslova svými těly si chrání humus mezi kořínky.

Rosnatka Roraimská si vylepšuje dusíkovou bilanci enzymatickým rozkladem hmyzích těl zrovna tak, jako její u nás rostoucí příbuzná rosnatka okrouhlolistá.

Bylinné konsorcium v rašeliništi.

Nepřítomnost rostlinstva dává vyniknout bohatství skalních tvarů, vzniklých tzv. selektivní erozí (méně odolné vrstvy jsou rozrušeny a odneseny snadněji, vrstvy odolnější vytvářejí výstupky). Zvláštní krásu útvarů umocňuje černý povlak řas.

Nesežere nás, jestli se probudí?

Marťani a Marťanky.

Čertovo auto II.

A na konec dodejme, že stolové hory (byť skromnějších rozměrů) lze vidět i u nás. Stačí si udělat výlet například na Ostaš u Police nad Metují.

30 čtverečních kilometrů skal.

Dědek v rádiovce.

Příroda zkouší tvary.

Každou rokli někdo hlídá.