HPHK | budova a okolí hvězdárny

Hvězdárna a planetárium se nachází na jižním okraji metropole východních Čech - Hradce Králové. Pro stavbu hvězdárny bylo zvoleno jedno z nejkrásnějších míst - na hřebenu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové, odkud se otevírá pohled na západ do polabské nížiny a na jižní protáhlé údolí se zrcadly rybníků Datlíka a Roudničky.

Výstavba hvězdárny probíhala v letech 1947 až 1961. V objektu sídlí též Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry. Poloha hlavní kupole je 15°50'38" východní délky, 50°10'38" severní šířky, 287 m nad mořem.

Takový pohled se naskýtá návštěvníkům hvězdárny, kteří přicházejí od severu, z centra města. Fotografie jsou pořízeny takřka z téhož místa, ale v různých ročních a denních dobách.

Od jihu a jihovýchodu je budova hvězdárny velice působivá - z těchto míst vyniká dvoupatrová prosklená chodba spojující "věž" s hlavní kopulí a hlavní budovu, také je odtud nejlépe vidět naše planetárium.

Pohledy od jihu a jihozápadu nejsou pro běžné návštěvníky příliš známé, neboť hvězdárna je z této strany obehnána plotem. V přízemí jsou situovány dílny, garáž, kotelna a technické oddělení, v prvním patře sídlí knihovna a pracovníci hvězdárny, druhé patro má pronajatý Český hydrometeorologický ústav.

Na fotografii vpravo je vidět ta část budovy, kde se nachází kinosál.

Vejdete-li do budovy hlavním vchodem, ocitnete se v hlavní hale, kterou nazýváme foyer. Naleznete v ní větší množství informačních panelů, několik historických astronomických a zeměpisných glóbů a nově též informační systém pro návštěvníky (je založen na počítači s operačním systémem Linux a webovském serveru a prohlížeči).

Po mrazivé, probdělé noci se pozorovateli vysápajícímu se až na střechu naskytne úchvatný panoramatický výhled na jihovýchod až západ. Právě na západě nám nestíní žádné blízké kopce a otevírá se výhled daleko do Polabské nížiny. 30 km od nás se nachází uhelná elektrárna ve Chvaleticích, což je dobrý, z dálky viditelný orientační bod, podle kterého se odhaduje aktuální dohlednost.

Střecha hvězdárny však neslouží pouze jako rozhledna do krajiny. Polovinu střechy využívají meteorologové pro měření slunečního záření, mají zde také umístěn anemometr (přístroj na měření rychlosti a směru větru).

Druhá polovina je však naše - při večerních pozorováních vytáhneme dalekohledy typu Somet Binar 25×100 a s návštěvníky pozorujeme objekty noční oblohy.

Nejkrásnější dobou je na hvězdárně bezpochyby podzim, čas kdy se listí stromů zbarví a kdy začnou první ranní mrazíky. Červenou a oranžovou barvou hýří třešně, světlé žluté jsou břízy.

Výhled z hvězdárenské střechy směrem k severu nám stíní vzrostlté stromy. Před 50 lety, když hvězdárna vznikla, se však naskýtal krásný pohled na centrum Hradce Králové, za dobré viditelnosti pak i na podhůří Krkonoš a také Krkonoše samotné. I s nejvyšší horou Sněžkou (1602 m n. m.).

Posledním obrázkem je náladový snímek javorového listí a hřeben na jižním obzoru (právě za ním se skrývá hrad Kunětická hora).