HPHK | polární záře nad Hradcem Králové

Polární záře v našich zeměpisných šířkách je úkaz mimořádně vzácný. Vyskytuje se jen v obdobích maxima sluneční aktivity. V posledních letech, kdy jsou jedenáctiletá sluneční maxima poměrně silná, byla u nás polární záře pozorovatelná 17. listopadu 1989, podruhé při dalším maximu 6. dubna 2000 a poté ještě 28. března 2001 a 6. listopadu 2001.

Mechanismus vzniku polární záře je principiálně tento: Ze Slunce se uvolní oblak nabitých částic (například formou erupce). Částice letí směrem od Slunce rychlostí stovek kilometrů za sekundu (tedy řádově tisíckrát pomaleji než světlo) a asi za dva dny dosáhnou dráhy Země. Pokud tento oblak částic přímo zasáhne Zemi, zachytí se nabité částice (protony, elektrony) v zemském magnetickém poli a podél siločar magnetického pole pokračují v pohybu směrem k magnetickým pólům. Tam se srazí s molekulami vzduchu, které jsou následkem srážky vybuzeny (elektrony v atomech poskočí na vyšší energetické hladiny) a při následném návratu do původního stavu (elektrony se vracejí na původní hladiny) dochází k produkci záření. Ve viditelném světle jde o vlnové délky 557,7 nm (zelená), 630,0 nm (červená) a 636,4 nm (červená), které pocházejí od atomů kyslíku. Rovněž ve viditelném světle se projevuje pásová emise molekul dusíku (N2).

Na obloze to vypadá asi takhle (máte-li dostatečně rychlý počítač, můžete si na animaci kliknout pro její větší variantu):

Animace je zrychlená. Jednotlivé snímky byly exponovány sice bezprostředně za sebou, ale expoziční doby byly okolo tří minut. Ve skutečnosti tedy animace pokrývá časový interval dlouhý téměř 10 minut. Na rudě zářící severní obloze se objevují (a během desítek sekund různě mění) světle zelené až bílé paprsky. Pod tímto "světelným závojem", nízko nad severním obzorem, je ještě bílý až světle zelený pruh. Slova v uvozovkách by v uvozovkách vůbec být nemusela, protože to, co jsme mohli vidět od nás (v dubnu 2000 i v listopadu 1989), byla zřejmě forma, která se odborně nazývá závojová polární záře.

Ze severnějších zeměpisných šířek je polární záře ještě velkolepější podívanou. Má tam i některé nepříjemné důsledky - nefunguje rádiové spojení, televize, mobilní telefony, problémy má rozvod elektrické energie ...

Podrobněji si polární záře můžete prohlédnout na následujících nepohyblivých obrázcích.


Polární záře 6. dubna 2000


Co se dělo na Slunci v období, které předcházelo polární záři 6. 4. 2000?

Na první pohled nic mimořádného. Dole vidíte snímky sluneční fotosféry pořízené 3. dubna 2000. Sluneční kotouč je poset mnoha skupinami skvrn. Uprostřed je skupina, jež ani zdaleka nepatří k těm největším, které se v tomto období na Slunci objevují. Pod obrázky fotosféry je animace složená ze snímků pořízených sondou SOHO na vlnové délce 195 nm (UV obor) 4. dubna 2000. V aktivní oblasti, k níž patří i skupina skvrn na obrázcích nahoře, došlo k jakési události, která by mohla být příčinou naší polární záře. Nejde však o nijak výrazný jev.

Předpovědní mapa aktivity polárních září pro 6. duben 2000 sice počítá s velkou polární září, ale její viditelnost z Evropy předpokládá ve skandinávii a v Rusku. Z toho je vidět, že události předcházející polární záři nemusí být nijak nápadné a že předpovědi nemusí být spolehlivé. Jestli chcete polární záři vidět, záleží to hlavně na náhodě a na tom, jak často se díváte na oblohu.


Polární záře 6. listopadu 2001

Polární záře nad Hradcem Králové fotografovaná přímo z hvězdárny. Díky přízni počasí si můžete prohlédnout i skvrnu v aktivní oblasti, která "spáchala" sluneční erupci, jež tuto polární záři způsobila, na snímku pořízeném dalekohledem hradecké hvězdárny 2. listopadu 2001. K erupci došlo o den později.


Obrázky polární záře z 6. dubna 2000 byly pořízeny fotoaparátem Practica MTL 5 se základním objektivem Tessar 1,8/50 na film Kodak Elite 200 (diapozitiv). Fotografovali Jan Veselý a Martina Junková.

Snímek polární záře z 6. listopadu 2001 byl pořízen fotoaparátem Zenit TTL s objektivem Flektogon 2,8/35 na film Kodak Elite 100 (diapozitiv). Fotografoval Miroslav Brož.

Animaci polární záře ve formátu MPEG najdete v adresáři Dalsi_soubory/Animace/ pod názvem auro1a.mpg.

Snímky sluneční fotosféry byly pořízeny refraktorem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Archiv snímků sluneční fotosféry najdete na tomto disku, čerstvé snímky Slunce jsou pak přístupné na internetové stránce hvězdárny.

Snímky Slunce v různých exotických vlnových délkách můžete na internetu obdivovat na stránce sondy SOHO (The SOlar and Helispheric Observatory).

Předpovědi výskytu polárních září najdete na serveru Geofyzikálního ústavu University of Alaska Fairbanks.

Na serveru vydavatele časopisu Sky&Telescope si můžete objednat zasílání e-mailových zpráv o sluneční aktivitě a pravděpodobnosti výskytu polární záře.