figurecap{Frekvenční analýza Jupiterových rezonancí \subfig{a}~2:1,
\subfig{b}~3:2. Vynesena je závislost rychlosti difuze
(charakterizovaná veličinou $\log|\delta \dot{\varpi}|$) na poloze
asteroidu v~prostoru ($a$, $e$). Červená barva vyznačuje silně chaotické
dráhy (především podél separatrix rezonancí unikají tělesa velmi rychle,
na časové škále $\approx 10\,{\rm kyr}$). Modré \uv{ostrovy stability}
jsou oblasti, v~nichž mohou setrvat po dobu několika Gyr; asteroidy,
které v~nich dnes pozorujeme, tedy mohou být primordiální tělesa
(tzn.~že se na tomto místě zformovala asi před $4,\!5\,{\rm Gyr}$).
%
Uvnitř 2:1 rezonance (v~tzv.~mezeře Hecuba) pozorujeme jen několik
desítek těles. V~rezonanci 3:2 je však počet pozorovaných asteroidů
řádově vyšší --- 260 (jedná se o~skupinu Hilda). Tento diametrální
rozdíl se vysvětluje právě pomalejší chaotickou difuzí ve 3:2 rezonanci
(viz převažující modrou barvu na obr.~b).
%
K~článku \uv{Asteroidy na začátku 3.~tisíciletí} na str.~4.\label{nesvorny21}
\copyright~D.~Nesvorný, SWRI.}